středa 18. července 2012

29. 11. STŘEDA


STAVEBNÍ MATERIÁLY
Středa započala ve veselém duchu zkoušecím. Vyvoláni byli Obrtlíková a Smutný. Obrtlíková si písemně na tabuli má připravovat kameninu a Smutný magnesit. Čutka s Marešem se vykecávali, což učitele Zajíčka podnítilo k reakci. Oba si museli stoupnout. Zajíček se ptá Obrtlíkové, když se na tabuli nic neobjevuje, z čeho se kamenina vyrábí.
„Z jílu?“ otázala se ho nejistě zkoušená Obrtlíková.
Pažout radí potichu dál: „Z jílovitých hlín.“
„Z jíloviny?“ otázala se tedy Zajíčka opět Obrtlíková.
„Jaký je mezi tím rozdíl?“ zajímá se učitel.
„Žádnej,“ odpoví Obrtlíková.
„Spíš je to nesmysl,“ konstatuje Zajíček. Pak ještě říkal, že se tam přidávají ostřiva a taviva.  Smutný mezitím na tabuli také nic nenapsal, a tak je vyměnil.  Smutný tedy mluví o kamenině, zbytek třídy také mluví. Zajíček říká, ať se nebavíme, že nám udělá zadarmo třídnickou hodinu. Bude prý probírat školní řád i se zákony.
“Zákon je moje hobby,“ oznamuje Zajíček, prý ho teď naštvali… Nakonec pokračuje ve zkoušení a oběma dává 4. Ještě nám oznámil známky z poslední písemky. Nyní přichází řada povídky ze života. Vypráví, že jeden student, když mu v lednu bylo 18 let, napsal žádost o propuštění ze školy a bylo to. Čutka s Marešem dostali povolení si sednout. Poté vypráví, jak s kolegyní Pilnou viděl, jak vezou do Ždírce smrky o správné tloušťce a jako svíčky. Mluví zase o vadách dřeva a o pryskyřici, že 5 cm pryskyřice je vada.
„Jistě jste si všimli, že dřevo je hořlavé,“ praví dále. Pak se táže, jaký materiál je nejméně odolný požáru. Je to ocel. Dřevěný trám, když je dostatečně tlustý, tak ohoří, vznikne struska a kyslík se nedostane dovnitř, a proto je odolnější než ocel.  Pak se ptal na nosnost oceli a  dřeva. Dřevo, ale za určitých okolností. Ne jakékoliv dřevo a ne borovice. Dřevo je dobře opracovatelné a spojovatelné. Každá ocel není dobře spojovatelná. Svár nemusí být kvalitní. Dřevo je pohledové. Uklidňující je dřevěná stěna víc než plechová. Špatná vlastnost je náchylnost k houbám.

O přestávce přišel třídní Cejnek, zřel, že se zase houpeme na židlích, i tak značně zdecimovaných, tak řekl, že se za to budou vybírat peníze. Dále nás informoval, že už přišla výše ceny potřebná na hory. Za jídlo budeme platit 600 Kč a je to bez snídaně.
„A co budeme snídat?“ zeptal se kdosi.
„Budeme vařit čaj,“ odvětil věcně Cejnek.

LITERATURA
Pilný se ptá Dvořáka na domácí úkol.
„Měli jsme si přečíst úryvky ze 14. století,“ odvětí Dvořák.
„Konkrétně,“ na to učitel.
„Nóó,“ přemýšlí Dvořák.
„Nevíte konkrétně,“ odtuší Pilný.
„Nevim,“ přizná Dvořák.
Nakonec obsah domácího úkolu vyklopila Krásenská. Bylo to od Tomáše Štítného ze Štítného. Gajdošík vypráví, co o něm zjistil. Obrtlíková má povinnost číst ukázku na straně 115. Korbelová byla dotázána, co podstatného se dověděla, mj. čte citaci: „A protož slušné j´ pánóm Písma poslúchati a kazatelóv spravedlivých a býti rozumnu, jakož jim i Šalomún radí, řka: „Poslúchajte, králi, a rozumějte! Naučte se, súdce, ješto súdíte kraje zemské! Přichylte svoji uši, ješto máte pod sebe lid mnohý, a mílo j´vám, že se okolo vás trú zástupové lidští. Neb dána j´ vám od boha moc Najvyššieho, jenž otieže vašich skutkóv a projde myšlenie vaše, že jsúce služebníci jeho právě jste nesúdili.“
V 9:25 do třídy vešel Cejnek a řekl: „Milane, máš tam nějakou návštěvu.“ A Pilný odešel, ale vzápětí zase přišel.
„Už je to vyřešený?“ ptali se ho kluci v prvních lavicích.
„No jistě,“ odvětil Pilný, „nakonec se ukázalo, že to není pro mě.“ Zabýváme se tedy ukázkou z Knížky o šašiech. Na příště si máme přečíst texty Mistra Jan Husa. Pak se učitel ptá, zda jsme se domluvili o slohové práci. Bude to prý příběh ze života.

ODBORNÉ KRESLENÍ
Učitelka stále nikde, a tak Gajdošík s Máchou J. si čekání krátili házením kříd po sobě. Gajdošík džentlmensky zasedl židli Černé v první řadě u okna, která teď musela stát, a Mácha J. stál u skříně ve zdi v boční stěně místnosti. Po chvíli Gajdošíka napadla inovace hry. Na okno přilepil obrázek jakési ženy. „To je moje matka,“ dodal a šel na druhou stranu třídy k Máchovi. Společně pak házeli křídy na obrázek ženy jako na terč. Mezitím si Černá honem sedla na svoji židli, takže až Gajdošíka házení kříd na papírový terč omrzelo a opět byl u okna a s Máchou po sobě zase házeli křídy, musel stát na vlastních. Skupina ornitologů zase pouštěla vlaštovku. Dnes je vzdušný prostor nějaký rušný. V 10:13 konečně přišla pančelka Svobodová a řekla: „Už jste si mysleli, že jsem na vás zapomněla, viďte?“ Ukazovala nám tisk z matrice a jiné obrázky. Ještě došla pro nějaké matrice. Zvoní, příště to budeme dodělávat.

MATEMATIKA
Jako zkoušený žák je vyvolán Krebs. Dostal rovnici a rozklad na součin, odchází s 1-. Dnešní látka jsou lineární rovnice s absolutní hodnotou a Borovičková to názorně ukazuje na příkladu |x+1| + |x+2| = 2. Konec lehára, teď musí u tabule počítat žáci a jako první jde Obrtlíková s ukázkou příkladu |x| - |x-1| = 2.

VÝPOČETNÍ TECHNIKA
Jako obvykle čekáme v nejvyšším patře školy na pana vyučujícího Homolku, až se laskavě dostaví a vpustí nás do třídy. Na začátku hodiny klasicky nejprve nastavíme konfiguraci jako barvu pozadí a čas atd. a  doděláváme ještě štítky v databázi Claris Works. Potom Homolka probírá nové odvětví Claris Worksu a to tabulku. Děláme poctivě tabulky, v nich buňky, sloupce a řádky, Homolka hlasitě mluví, musíme měnit šířku sloupců tím, že najedeme na rozhraní buněk a posunujeme buď doprava nebo doleva. Celkem triviální činnost, ne tak s Homolkou za zády, protože on hlasitě mluví. Na přestávku nás vykopl ze třídy, protože se chtěl někam zašít a nedůvěřuje nám, že bychom s počítači nic neudělali. Třídu zamkl a zmizel.
Na druhou hodinu přišel až dlouho po zvonění, asi nechtěl přijít vůbec, ale třída před zamčenou učebnou uprostřed vyučovací hodiny přece jen vypadá hloupě. Teď probíráme funkce. Parametr funkce může být buňka tabulky, výraz, výpočet, konstanta, logická hodnota (ano, ne), logický výraz, datum, čas, text. A druhy funkcí jsou konverzní funkce, funkce časové, funkce finanční, funkce pomocné a funkce blabla…  Ha, někdo ťuká, nějaké oživení… Vešel Pozlátko, správce vstupních magnetických karet pro studenty, a dal Krebsovi zánovní kartu. Pak na příkaz Homolky děláme tabulku a zkoušíme do ní napasovat funkce ABS, LN, SUM. Nakonec máme sečíst rozdíl, ale už zvoní, tak jsme jen uložili a vypnuli počítače.

Žádné komentáře:

Okomentovat