PRAXE
Učitel Toufar odemkl dveře,
abychom se mohli jít převlékat, kluci na chodbě, holky v dílně. Druhý
vyučující Klásek sedě na lavičce už čeká na pánský striptýz, kterého se vzápětí
dočká. Potom Klásek úkoluje žáky.
Krásenská, Janáčková, Horáček a Krebs budou ohazovat zdi. V dolní lepší a teplejší
dílně budou zdít Gajdošík, Pohan, Korbelová a Černá. Zbytek Kláskovy družiny
byl v horní studenější dílně. Dnes zdíme pilíře 30 x 30 cm a 10 šárů vysoké. Zdíme,
až se z nás kouří, komu ujíždí svislice, trochu do toho kopne, však ono se
to srovná. O přestávce Gajdošík čmáral křídou po taškách Černé a Janáčkové a
komentoval to slovy: „Čtyři proužky pro teploušky.“ Černá s Janáčkovou ho
nakonec chytly a škrtily. Gajdošík předstíral podsvinčí řičení. Po přestávce
pokračujeme v zednických pracích. V příslušný čas vešel Klásek a
začal nám známkovat pilíře. Oměřuje je pomocí olovnice a prkna, kde má tužkou
vyznačenou ideální výšku pilíře. Na rozdíl od Toufara jedničky nedává, takže
jsme většinou rádi aspoň za trojky.
Nakonec učitel kropí podlahu vodou pomocí PET lahve s propíchnutým
víčkem. Strašně ho to baví. Po pánském striptýzu pravděpodobně druhý nejlepší
zážitek dnešního dne. Po jeho řádění
Gajdošík s Pohanem zametají podlahu, a potom se převlékáme. Při pozorování
převlékajících se kluků, Klásek ještě pronášel moudra o olovnicích.
NĚMČINA
Po chvíli, kdy jsme se usadili
v dělicí učebně, přišla učitelka Slepičková a ptala se, kde je druhá
půlka. Jsme totiž spojení s angličtináři a naše učitelka má na starosti
vše.
„My se budeme množit,“
neodpustil si poznámku Gajdošík.
„Počkejte, já pro ně dojdu,“ řekla učitelka a
odešla. Vyřešila to tak, že jim zadala nějaké úkoly a nás hodlá mordovat.
„Paní učitelko, nemůžete je
přece nechat bez dozoru,“ ozval se Gajdošík. Z rozrušení, že dnes má
vyučující obě jazykové skupiny, zapomněla si učebnici v kabinetu, a proto
pro ni poslala Krásenskou, poněvadž jí důvěřuje, že kabinet po její návštěvě
zůstane v původním stavu. Pak probíhá klasické rozvržení hodiny, kontrola
domácích úkolů, nějaké prozkušování, procvičování a zadání nových domácích úkolů
jako doplnění předložek do přísloví: „ Der Mensch lebt nicht vom Brot allein,“
což znamená, že nejen chlebem je člověk živ.
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ
Homolka se přihoupal v 12:39,
což značí, že má 4 minuty zpoždění. Gajdošík s Maďarem se omlouvali, že si
zapomněli sešity. Učitel to přešel celkem snadno a začal diktovat unifikaci
rozměrů a technickou normalizaci. Ještě stihl začít novou látku o dírách ve
zdech a jako obvykle čmáráme příslušné ilustrace do kulturně vedených sešitů.
Jenže Homolka se nudil, tak se zvedl a začal si to rázovat po třídě. Po té
pravil: „Když se tak dívám, tak ta úroveň sešitů není dobrá. Vůbec, špatná.“
V 13:17 nám najednou přikázal stoupnout si a zdrhl. Hodina oficiálně
končí v 13:20, ale čím dřív Homolka z očí, tím líp.
O polední pauze si někteří
studenti jako Krebs, Plutnarová a pilný Gajdošík doplňovali domácí úkol
z matematiky. Jako předloha jim k tomu posloužil jiný sešit, a protože
čtyři sešity na jednom místě potřebují více místa, jako vhodné stanoviště se
jevila učitelská katedra.
MATEMATIKA
Protože paní učitelka
Borovičková asi v kabinetu popíjí, jak jinak si vysvětlit její prozatímní
absenci, Gajdošík se ujal její role, sedí za katedrou a afektovaně ji předvádí:
„Áčko, béčko, áčko, béčko, áčko, béčko.“ Učitelka nakonec dorazila a pravila
rozhořčeně: „Zas tu třídnici! Já se z toho u vás zblázním. Služba zase
půjde se mnou po hodině.“ No jo, pan Homolka, stále si není schopen
zapamatovat, že máme odpolední. Pak se ptala, kdo nemá domácí úlohu. Všichni
měli, že… Pak probíráme lineární rovnice o jedné neznámé. Pak ona propírá naše
schopnosti u tabule: 2(x-1)-x > 3(x-1)-2x-5 atd.
CHEMIE
Protože matematikářka do
třídnice zapsala po hodině ve sborovně, musel si chemikář Hornický pro tento
důležitý dokument dojít sám. Po uspokojení ze zápisu, zalistoval ve svém tajném
deníčku a vyvolal pana Mareše na vodík a slečnu Krásenskou na kyslík. Když tam
tak Mareš stál u tabule a měl si cosi připravovat, pravil: „Služba, křídy.“
Hornický mezitím rozebírá poslední písemku, jak skvělí chemici to vlastně jsme,
samý skrytý talent. Najednou někdo zaklepal na dveře, Čutka otevřel, vyskočil
nějaký cizí žák a tázal se: „Je tu nějaká třídnice?“ Byla, tak ji sbalil a
zdrhl. A nyní se Mareš konečně může projevit u tabule i s celým vodíkem.
Někdo ťuká. Je to ten starý známý zloděj třídnic, avšak tentokrát ji vrací. Mareš
pokračuje. Učitel si důkladně prohlíží jeho přípravu na tabuli. Mj. tam stálo
Zn a u toho jakási čárka. Toho se hned učitel chytil a otázal se: „Co to tam je
za čárku?“
„To tam už bylo,“ reagoval Mareš
a čárku mazal rychlostí blesku. Dostal za 3.
„Máte červené uši z toho,
jak je máte odřený, jak jste poslouchal nápovědy,“ zdůvodnil mu to ještě Hornický.
Krásenská za kyslík dostala dva mínus.
„Napište si. Voda, peroxid
vodíku,“ což je evidentně téma dnešní látky. Anomálie vody je, že nejhustší je
při 4°C
atd.
Žádné komentáře:
Okomentovat