PRAXE
Nejdříve se převlékáme, holky a kluci zvlášť. V klučičí převlékárně se uvelebil učitel Klásek a nemůže se na tu krásu vynadívat. Druhý učitel na praxi Toufar v době převlékaní kluky neobhlíží, tudíž většinou někde lítá. Skupina s Kláskem dělá vazby cihel na sucho. Do skupiny, která zůstala v malé teplé jizbičce, kde se holky převlékají, patří žáci Janáčková, Krásenská, Korbelová, Černá, Pohan a Gajdošík. Zbytek je ve studené garáži. Od 9:30 do 10:00 je přestávka, a pak se zase pokračovalo. Rovnáme cihly do Kláskem přikázaných vazeb, cihly jsou díky mnohaletému používání celé olámané a prašné. Na konci praxe nastal úklid pod dohledem pana Kláska. Podlaha je od cihel celá zaprášená. Klásek hledá PET láhev, ale žádná v dohledu není, tudíž nás posílá prohledat odpadkové koše a nějakou v nich najít a přinést. Pak se ale Gajdošík po vzpamatování z šoku, oč Klásek žádá, nabídl, že vypije svůj čaj a díky tomu vznikne volná PETka. Kláskovi zajiskří oči, není jisté, zda se mu víc líbí PETka nebo Gajdošík. Pak pod bedlivým dozorem Kláskovým byla láhev naplněna vodou a propíchnuto víčko. V takovémto stavu skončila PETka v rukách Gajdošíka a plni očekávání ho pozorujeme, jak bude dle příkazu kropit podlahu. Klásek po pár sekundách nespokojeně pomlaskává a kropícího nástroje se ujímá sám. Je evidentní, že se jedná o jeho oblíbenou činnost. Stříká do našich věci a tašek u zdi a prohodí: „Vidíte, jak to najednou mizí?“ Neměl ovšem na mysli špínu na podlaze, ale mizející tašky v rukou jejich majitelů obávajíce se o suchost jejich majetku. Klásek kropí dál a dál. Závěrečná fáze úklidu spočívá v zametání podlahy, čehož se ujímá Krásenská. Pak se celá třída převlékala, obě pohlaví odděleně, což byla akce, kterou si Klásek u silnějšího nemohl nechat ujít.
NĚMČINA
Slepičková přišla a řekla, že jí řekli, že zde ve třídě 4. B nefunguje zástrčka a ať se stěhujeme do dělicí učebny. Gajdošík jí informoval, že do zásuvky strkal nůžky, aby vyzkoušel, zda funguje. To si zase ze Slepičkové někdo udělala legraci. Nakonec zůstáváme, ale příště nám nakázala se stěhovat. Posléze rozdala písemky a nastalo období vášnivých diskuzí v oblasti známkování písemek. Po nějakém čase to nevydrží, kapituluje a vrhne se na 35. stranu v učebnici, kde se nachází nám dosud neznámá slovní zásoba. Někteří žáci ovšem chtěli předvést svůj zájem o cizí jazyk a tázali se, jak se řeknou rozkazy typu: „Udělej mi to!“ Nepotěšilo ji to. U typů škol jako základní, střední ( die Schule, Grundschule, Mittelschule) se studenti zajímali o německý výraz pro zvláštní školu. Po časech nepokojů a dohadů o tomto tématu pravila: „Já s váma zatočím! Mě to tu už přestává bavit!“
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ
Naše třída 1. A je strojena na volby do senátu. Proto se stěhujeme do třídy 4. C , což je velká a prostorná třída s malým zákoutíčkem. V opojení tímto zážitkem si každý vybral místo k sezení či ležení dle svého gusta a dva žáci byli v takové agónii, že si sedli do oslí lavice až úplně v dáli, vzadu u zdi té velké třídy. Do třídy vchází pan učitel Homolka. Stále vchází… už nevchází, už stojí a milým hlasem hovoří: „No co je tohle to!“ Dva žáci v oslí lavici v návaznosti na to, že lavice zde umístěná už dávno jest čtvrtou cé a měniti se nemůže. Ne, řekli prostě, že už tam byla. A reakce Homolky zní: „Kdyby byla ve sklepě, tak byste se odstěhovali do sklepa?!!“ Po chvíli si náhle všiml, že se sedíme jak to, jeho slovy, „stádo“, a tudíž nastalo stěhování národů. Válek se nechal vyzkoušet. Homolka má tedy o dnešní zábavu postaráno. V průběhu světu ukazování Válkových vědomostí několikrát přišel v jiný čas oprávněný obyvatel této místnosti, tedy jakýsi student ze 4. C s tím, že si tu zapomněl školní pomůcky. Po několikátém takovém to vyrušení Homolka vybuchl a hlasitě na něj hovořil, že ho neomluví, že si má brát věci o přestávce. Na studentovu odpověď, že o přestávce pracoval, Homolka reagoval: „O přestávce se nepracuje, ale odpočívá.“ Válek je zkoušený na vazby cihel. Dnes chybí Pažout, Kolouch a Maďar, a tak si neužili příjemnou Homolkovu společnost. Ve13:05 odchází na vlak Kočka, který je sice omluven, ale s nevelkým nadšením. Homolka, jako zaseknutá gramofonová deska, se Válka stále ptá: „Už je to všechno?“ A Válek dle učitelského příkladu zaseknuté gramofonové desky vždy odpoví: „Ještě ne,“ a honem pokračuje. Nakonec končí pět minut před zvoněním ve 13:15 se známkou 3/ 4. Homolka v reakci na to se vyžívá v přednášce o nedbalém učení.
Díky volbám odpolední vyučování odpadá a v pátek je vzhledem ke státnímu svátku volno.
Žádné komentáře:
Okomentovat