ODBORNÉ KRESLENÍ
Svobodová ani nestačí zapsat
do třídnice a Gajdošík se hlásí , že chce vybrat obrázky reklamních nápisů,
které jsme dělali doma. „Ty to chceš vidět, viď?“ došla Svobodové Gajdošíkova
snaživost. Dnes malujeme, respektive píšeme písmo na milimetrový papír. Dnes
chybí žáci Holík a Úhoř. Úhoř je udatný bojovník
a v jednom boji vyhrál otřes mozku, což je důvod jeho áčka. Mezitím Svobodová
známkuje reklamní nápisy a my píšem a píšem až do úplného vyčerpání. Vyčerpání
nás, papírů i tužek. Po zvonění vyčerpání toto pominulo. Gajdošík si sedl za
katedru, hrabe se v oznámkovaných výkresech a hlásí známky: „Jim Bean
jedna, Telegom jedna… Tady není fakt nic pěknýho. Jenom asi to, co napsala ona:
Málo výrazné.“ Po zvonění přišla Svobodová na druhou hodinu a chce, abychom si
rozdali nápisy. Hujer Gajdošík se hned hlásí. „Ty seš takový aktivní rozdávač,“
odpověděla mu. Pančelka Svobodová je děvče šikovné a ke konci hodiny ještě
stihla oznámkovat i dnešní práce.
STAVEBNÍ MATERIÁLY
Učitel Zajíček vešel
s výrazem ve tváři svědčícím o dvouhodinovce plné výkladu. Zajíček otevřel
ústa a současně se otevřely dveře do třídy. Ne nebyl to žádný nadpozemský jev.
Byl to omyl angličtinářky. Konečně Zajíček spustil, na programu je dřevo, dřevo
a zase dřevo. Začal mluvit o dřevě, o borovici a hudebních nástrojích. Zajímá
se kdo z nás hrá na dřevěný strunový hudební nástroj. Nehraje nikdo. Ať už
doopravdy nebo pro jistotu, aby nemusel Zajíčkovi líčit své dojmy a souznění se
dřevem. Počkat, někdo se ozval: „Táta.“ Aspoň něco pro Zajíčka, může reagovat:
„Můj táta taky hrál na křídlovku.“ A nyní výklad konečně začíná nabírat grády. Zajíček
říká, že je v ČR mizerná politika, proč se prodávají stromy a proč to se
dřevem není ideální. Cena oceli stoupla 12 krát až 25 krát. Za deset bude cena
dřeva stejná a bude vzácnější. To znamená, že se u nás se dřevem plýtvá. To je
realita. Zajíček říká, že je zde špatný průmysl a že foukaj větry ze západu.
Průmysl způsobuje kyselost ovzduší a dřevo nestačí růst zdravě, a tak se vápní.
To je realita. Máme šetřit dřevem. Dřevo
se někde nahrazuje sádrokartonem, který není Zajíčkův přítel. Objem výroby
pryskyřice závisí na slunci: málo slunce = málo pryskyřice. Modřín je dražší
než borovice, ale borovice je odolnější. Dřevo si máme vybírat z jižní
strany u kraje lesa, kde je hodně slunce. Čutka se hlásí a táže se, jaký je
rozdíl mezi jádrovým a bělovým dřevem, že je jedno tmavší a jedno světlejší. „A
víš proč?“ zajímal se Zajíček. To Čutka, který si musel při otázce stopnout,
nevěděl, ale spustil se pant Gajdošíkovi. „Vyměňte se,“ nařídil honem Zajíček.
Gajdošík si tedy stoupl a Čutka sedl. Po uspokojení jakýmisi odpověďmi, začal
mluvit Zajíček o lesích a jejich inventuře. Říká, že ve Ždírci na pile
spotřebují 800 kubíku dřeva za směnu, ta je osmihodinová a směny jsou tři.
Bukvice bobtná a roste. Kdysi se používala k trhání skály. Když navlhne,
dokáže strhnout atiku ze střechy. Zákon nařizuje, že se dřevo smí kácet
v určité době. V zimě. Vlhkost dřeva je 40 % až 180 %. Učitel se ptá,
kolik stojí dřevo? Odpověděl sám, že za kubík zaplatíme 400 Kč nebo také
50 000 Kč. Pak kreslí na tabuli a říká, že suk je vada a vlnitost také.
Teď mluví o plísních a houbách na dřevě, mj. o dřevomorce domácí. Má se vše
spálit a už tam dřevo nedávat. Topol je dobrý filtr ovzduší a zvoní. Zajíček
překvapen, že musí končit. Ptáme se ho ještě na písemky, ale on takticky
neslyší.
O přestávce Pivoňka s Kočkou
zahájili sportovní den. Navzájem si rozhazovali věci a kdo podá vyšší výkon.
Pak se i svou troškou do mlýna zapojil Pohan. Nahazoval Pivoňkovi křídy a ten
je odpaloval třídní knihou. Po jednom úderu mu v ruce zůstaly jen zelené
plastové desky a papírový obsah letěl,
až přiletěl na Krebse.
STAVEBNÍ MATERIÁLY POHLEDEM
ŽÁKA MAREŠE
Zajíček začal mluvit o dřevě a
říká, že je v ČR mizerná politika. Proč se prodávají stromy a proč se
dřevem to u nás není ideální. Cena oceli stoupla 12 – 25 x. Za 10 let bude cena
dřeva stejná a bude vzácnější. Tím vysvětlil, že se u nás se dřevem plýtvá.
Taky řekl, že je zde špatný průmysl a že foukaj větry ze západu. Průmysl
způsobuje okyselost ovzduší a dřevo nestačí růst zdravě. To je realita. Máme
šetřit dřevem. V konstrukcích se dřevo nahrazuje sádrokartonem a ocelové
profily. Máme ještě dřeva tvrdá (listnatá). Dělíme na stavební borovice
truhlářské a konstrukční (nosné). Objem výroby pryskyřice závisí na slunci
(málo slunce – málo pryskyřice). Modřín dražší než borovice. Odolnější
borovice. Dřevo si budeme vybírat z jižní strany u kraje v lese, kde
je hodně slunce.
O přestávce se na mě Bareše
dívala slečna Krásenská a usmívala se. Taky sem viděl usmívat se slečnu Černou,
krásné pohledy. Dívaly se také na Gajdošíka.
Bukvice bobtná a vlhne. Dřív
se ho používalo ke kácení skály. Dokázala by strhnout atiku na střeše. Zákon nařizuje,
že se dřevo smí kácet v určitém věku. Za socializmu se taky kradlo (1985).
Vlhkost dřeva je 30% - 50% - 180%. Zeptal se nás, kolik stojí dřevo? Řekl, že
za kubík zaplatíme 400 Kč nebo taky 50 000 Kč. A Gajdošík si říkal, že je
to malý rozdíl. Skoro celou hodinu kecali Pohan s Matáskem a Čutka spal.
Taky si Gajdošík hrál s propiskou. Za chvíli Janeček zase kreslil něco na
tabuli. Mareš si povídal s Gajdošíkem. Janáčková má hezkou podprsenku a
ještě hezčí obsah. Gajdošík zase něco kecal a Krásenská se na něj podívala a
usmála se, KPohan s Marešem se taky smáli. Čapek unavenej. Zajíček pořád
mluvil o dřevě a říkal, že suk je vada. Zase kreslil na tabuli. Vlnitost dřeva
je taky vada + štěpitost. Mareš zase chvíli poslouchal walkmana. Gajdošík si
hraje s hodinkami. Horáček je hodný. Molák se ani nehne. Baše smutnej a
unavenej => spí. Kozelka se dívá slečně Klrásenské na její lačná ňadra. Kozelka
se houpe na židli. Válek něco gumuje. Je 11:15 hodin. Zajíček pořád něco kecá o
dřevomorce domácí. Dřevomorka domácí je škůdce => spálit a zbourat a dřevo
už nedávat. Zajíček ukázal na prkno na zdi ve třídě a každej si začal šahat na
prkno a Čutku to ňák vzalo. Zajíček se směje. Má propisku v kapse. A
kravata na krku. Gajdošík řek, že už na to přišel a Zajíček řekl, že to nemá
číst z knížky. Gajdošík to pochopil. Mareš je unavenej, zavírá oči,… spí.
Už se probudil. Pažout je tlustej. Kozelka něco hledá v lavici. Kouše si
vlasy, strká si je do huby. Vosahává si je. Asi mu chutnaj. Čutka si krknul. Je
11:24. Mareš blbě čumí. Čutka s Marešem se tlemí a otravujou. Nemůžu psát.
Je 11:27. Čutka kecá s Marešem. A Matásek s Pohanem. Pohan se otočil
a kecal s Marešem a s Čutkou. Válek otravuje s Peivoňkou. Jaknáčková
má pořád pěknou podprsenku. Válek 20 minut gumoval. Topol je mimořádně kvalitní
filtr ovzduší. Poslední lavice pořád otravujou (Čutka, Mareš, Gajdošík). Moclák
je hodný. Kozelka usíná. Krolouch taky. Je 11:32. Za tři minuty zvoní. Čautka
říká: „Zajíček je horší než uspávač hadů.“ Mareš se směje. Čapek ne. Janeček napomenul
Křesťana. Po zvonění se všichni ptali na písemky.
NĚMČINA
Nekonečný příběh stěhovacích
zmatků pokračuje. Část němčinářů se nastěhovala do dělicí učebny a část do
jazykové. Učitelku Slepičkovou z toho zase málem kleplo, ale ustála to a dostala
nás všechny do jazykové učebny zařízené zeleným nábytkem. Po rutinních nezbytnostech jako vyplňování a
odnášení třídnice angličtinářům se Slepičková vrhla na svoji nejoblíbenější
činnost, ke které využila Plutnarovou. Šlo o zkoušecí akt. Pod jejím vlivem chuděra
Plutnarová pletla členy, tak vyfasovala dvojku. Také stihla zkontrolovat domácí
úkoly za doprovodu svého zápisníčku. Kdo neměl, měl u ní černý puntík. Konečně
se vrháme na právoplatnou výuku, procvičujeme výslovnost CH a přízvuku. Gajdošík
to bere velmi vážně, tedy dle jeho měřítek a Slepičková celá rozladěná mu
povídá, že rozhazuje celou třídu a ruší. Typischer Gajdošík. Učitelka
s jistou obezřetností před Gajdošíkem začala posléze probírat předložky se
třetím pádem, ale Gajdošík se nedal.
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ
Do naší třídy se dostavil
student ze 4.C
s depeší o přestěhování do jejich třídy. Už zase? Laskavě se zvedáme a přesouváme svá zatuhlá
těla. Jistá lavice byla opět umístěna vzadu u zdi a Čutka s Marešem na
svém místě bezradně postávali a
v hlavách jim to evidentně šrotovalo co to šlo: „Máme tu celou hodinu
stát, nebo si jít sednout ke zdi? Nechce se nám to totiž přenášet.“ Gajdošík,
jejich osobní rádce, slovy učitele pravil: „Když bude lavice ve sklepě, tak vy
se odstěhujete do sklepa, ne?“ Tedy hoši pochopili a lavici si odnesli na své
místo dle zasedacího pořádku. Když přišel Homolka, začal diktovat
prefabrikované sloupy a rozměrovou koordinaci. Tedy vše bylo v pořádku.
MATEMATIKA
Učitelka radostí jen
překypovala. Naší třídnici opět někdo neznámý odnesl do sborovny, přestože máme
odpolední vyučování. Asi Homolka. Mácha tedy jako služba vystartoval a
v okamžiku je třídnice před Borovičkovou na stole. Vyučující po zapsání se
spokojeným výrazem ve tváři začíná probírat lineární rovnice o jedné neznámé. Na
souboj s rovnicí 3(x-2)-5(3-x)=(1-x)+(3x-5) vyzývá Moláka a posléze se konají další souboje tabule vs. student.
CHEMIE
Gajdošík se nám rozhodl čekání
na učitele KHornického zpříjemnit kulturní vložkou. Sedl si za katedru a
předváděl učitele. Už ho to omrzelo, proto nyní jezdí s Dvořákem na
učitelské židli, která má kolečka. Po chvíli si Dvořák jde sednout na své
místo. Dosedá na židli a najednou je na zemi. Židle to totiž nepřežila, rozpadla
se vejpůl na dvě části a Dvořák se na
zemi plácá mezi nimi. Nastal hurónská smích, který je k nezastavení. Každý
se musí smát a do této třídní nálady přichází učitel. Dvořák neváhá okamžitě se ptá, zda může židli odnést
k panu školníkovi. Učitel ho pustil. Dvořák je mazaný, protože takto se
vyhnul prvnímu výběru adepta na zkoušení. Hornický tedy vybral Čutku a ptá se
ho na princip elektrolýzy. Čautka mu oznámil, že se nepřipravoval, tak Hornický
řekl: „Dobře, za pět.“ Nyní je vyvolána slečna Korbelová na zmíněnou
elektrolýzu. Jenže Hornickému se něco nelíbí, a proto povídá Dvořákovi
v první lavici: „Otočte se a sledujte tabuli.“ „Mám zvednout tabuli?“
otáže se ho okamžitě Dvořák. Hornický lehce naštvaně odvětí: „Né, otočit se. Já
vás odsud vyhodím.“ Korbelová si odchází sednout s dvojkou a Hornický
oznamuje: „Další pán na holení. Pan Kolouch.“ Ten dostává za úkol tuto reakci:
chroman draselný reaguje s dusičnanem olovnatým a vzniká žlutooranžová
sraženina. Nakonec je Kolouch posazen předčasně kvůli kyselině chromové a Hornický
chce dobrovolníka na dokončení. Přihlásil se Válek. Po dokončení rovnice přišel
na řadu výklad látky o vodíku. Učitel předvádí reakci HCl se Zn, pak to
zapaluje a my máme vidět, že vodík shořel na vodu. Ještě předvádí rozklad H2O2.
CHEMIE POHLEDEM ŽÁKA MAREŠE
Už po zvonění, asi tak 1 – 2
minuty tady Gajdošík s Dvořákem jezdili se židlí. Dvořák si šel sednout a
… židle nevydržela, hned ležel na zemi. Všichni jsme se smáli. Gajdošík
vysmátej a vožralej. Když přišel Horničák, byl řev, a tak začal vyvolávat. 1. šel
na řadu mistr Čutka, nechtěl se ztrapňovat, tak dostal za 5. Pak šla Krorbelová,
nechtěla se ztrapňovat, tak začala mluvit a dostala za 2.
Žádné komentáře:
Okomentovat